Šestá hodina foto dětí

26.03.2015 21:39

Jak fotit děti – nastavení fotoaparátu

Pojďme se podívat, jak nastavit fotoaparát, před tím, než poprvé zmáčknete spoušť.

Priorita clony – Přepněte fotoaparát do režimu priority clony. To se dělá nejčastěji otočným kolečkem, nebo v menu. Toto nastavení umožní kreativně kontrolovat hloubku ostrosti. V praxi to znamená, že můžete ovlivnit, nakolik bude rozmazané pozadí za dítětem. U portrétní fotografie to je základní dovednost.

Pokud fotoaparát nemá možnost nastavení priority clony, nastavte v menu „mód portrét“, nejčastěji označovaný malou hlavičkou. Díky tomu dostanete do fotografie tolik žádané rozmazané pozadí

Nastavte clonu – Než začnete fotit, nastavte clonu na f5.6. Běheme fotografování můžete clonové číslo měnit ale hodnota f5.6 je dobrý základ. Umožní Vám dosáhnout mírně rozostřeného pozadí – tedy pokud ratolest nestojí přímo u zdi (pozadí musí být cca dva  metry vzdálené). Pokud pracujete s hlobkou ostrosti, vždy se ujistěte, že fotoaparát ostří na oči dítěte, nikoli na pozadí.

ISO – Hodnota ISO závisí na okolním osvětlení. Nejlepší nastavení je na hodnotu 100, tedy minimum. Této hodnoty se ale daří dosáhnout většinou jen za jasného dne. Pokud je zamračeno, nebo fotíte v místnosti, musíte nastavit ISO vyšší. Pamatujte si, že fotoaparát začíná kolem ISO 800 zanechávat na snímku barevný šum, který není hezký.

Rychlost závěrky – Podívejte se na hodnotu, jakou fotoaparát zvolil. Pokud to je něco kolem 1/200, máte slušnou šanci, na hezké snímky. Pokud dětičky pobíhají všude kolem, je lepší zvolit 1/500, jinak budou na fotce rozmazané. V takových případěch doporučuji volit na fotoaparátu spíše sportovní mód. Vždy je lepší trochu více šumu, než mít rozmazané snímky.

Režim ostření – Nastavte autofokus na jediný bod, na který bude fotoaparát ostřit (uprostřed hledáčku). Není to podmínkou, avšak pokud si ale děti hrají a běhají všude kolem Vás, je lepší ostřit jen do jednoho bodu – na dítě.

RAW - Pokud máte čas a chuť učit se s postprodukčním programem, je RAW dobrá volba. Umožní měnit některá nastavení fotoaparátu až v počítači. Dokáže vcelku obstojně zesvětlit nebo ztmavit fotku či změnit vyvážení bílé. Počítejte ale s tím, že před tím, než fotky zveřejníte, budete si muset s každou cca 5 minut až několik hodin „hrát“ v počítači. RAWy nelze rovnou nahrát na sociální média, nebo je vyvolávat v digilabu.

Blesk / osvětlení – Když používáte externí blesk a fotíte v interiéru, odražte světlo o strop nebo o stěnu. Světlo i stíny budou měkčí a fotografie bude působit vyváženým dojmem. Dle mého názoru je ale lepší využít zdroj světla, ten který máme k dispozici od nepaměti – sluneční svit. Pak si stačí osvojit pojem „magická hodinka“ – cca 1 hodina po východu a cca 1 hodina před západem slunce a máte postaráno o nejkrásnější snímky. Pokud fotografujete proti slunci, nezapomeňte zapnout blesk, který vyplní stíny a nezůstane na fotografii jen silueta dítěte.

Jak fotit děti

 

Jak fotit děti – Jde se na to! 

Před tím, než se začneme zabývat konkrétními tipy, řekneme si několik slov na úvod. Aby se dítě cítilo před fotoaparátem co nejlépe – až uděláte několik fotek, ukažte je malému modelovi. Nechte ho nahlédnout do hledáčku a může si také sám zkusit několik snímků vyfotit sám. Před tím, než začnete fotit, podívejte si chvilku s dítětem, aby získalo důvěru a cítilo se dobře. Uvolněný model je na každé fotce hezčí!

Kde fotit?

Výběr vhodného místa focení závisí na mnoha faktorech. Pokud máte na focení více času, vyzkoušejte více lokací. Interiér i exteriér. Končit byste ale měli exteriérem (fotograf i model se nadýchají čerstvého vzduchu a získají novou energii). Najděte si místo, kde je jednoduché jednolité, texturované pozadí (i barevné může být dobré ale musíte si dát pozor, aby pozadí neodvádělo pozornost od dítěte). Vyberte si lokalitu, kde se mohou děti volně bavit. Bezvadné místo na focení dětí je zoo, les, hřiště nebo jiné místo, kde se malý model bude cítit dobře.

 

VIDEOPORADNA: REŽIMY P, A, S, M

LUDĚK BOUŠKA • VYDÁNO: 25. 4. 2013 V 10:41 • RUBRIKA: FOTOPORADNA

Expoziční režimy P, A, S a M používají ti fotografové, kteří chtějí mít kontrolu nad výsledným snímkem. Umožňují nastavit clonu a čas buď plně manuálně a nebo také poloautomaticky. V těchto režimech ale můžete používat i korekci expozice, takže dokážete ovlivnit vzhled výsledné fotografie ať už se jedná o samotnou expozici, ale také například o zachycení pohybu, případně hloubku ostrosti.

 

Vyvážení bílé jako kreativní nástroj

V praxi platí (a všichni to tak máme podvědomě zažité), že během dne je světlo (barvy) spíše chladnější. A naopak ráno a zejména večer má světlo výrazně teplejší tóny. Je to dané polohou slunce a prosvítáním slunečního svitu skrz atmosféru. Proudí-li sluneční světlo skrz velké množství zemské atmosféry, má zdánlivě teplejší barvy a naopak. Proto je večer při západu Slunce teplejší světlo, než v poledne vysoko na horách, kde je naopak spíše modré. Tolik teorie a nyní praxe.

Z výše uvedeného zažitého pravidla můžete s velkým úspěchem čerpat při svých kreativních fotografických záměrech. Tak například:

  • Chcete-li, aby snímek vypadal, jako by byl pořízený brzo ráno nebo večer, použijte vyvážení bílé spíše to teplejších tónu.
  • Chcete-li vytvořit dojem běžné denní doby a třeba i pocitově chladu, použijte vyvážení bílé naopak spíše do chladnějších tónů.

Pomocí vyvážení bílé můžete v praxi docela pěkně švindlovat. Fotka pořízená ve tři odpoledne může vypadat jako podvečerní jen díky tomu, že jste při focení použili vyvážení bílé do teplejších odstínů. A naopak snímek pořízený na sněhu ráno v Krkonoších stačí vyvážením bílé "obarvit" do chladných tónů a hned to bude vypadat jako poledne v alpském údolí :)

Jinak řečeno, vyvážením bílé se dá vcelku pěkně kreativně pracovat. Vyvážení do teplých tónu poskytuje pocit tepla, večera, svítání a možná i trochu té exotiky. Naopak vyvážení do chladných tónů dodává pocit chladu, zimy, zasmušilosti (pokud je zatažená obloha) nebo čistě modré oblohy (pokud je jasno).

 

Shrnutí a závěr

 

Cílem tohoto článku je ukázat, že vyvážení bílé není vždy jen o šedých destičkách a přesném měření pro dosažení co nejvěrnějších barev. V praxi často lidé spíše ocení kreativitu a vizuální zajímavost než dokonalou strojovou přesnost barev.

Samozřejmě například produktová fotografie má své požadavky a barvy musí být věrné. Ovšem fotíme-li cokoliv, co má vizuálně zaujmout a nejde tak o přesnost barev, může být vyvážení bílé opravdu mocným nástrojem. A vřele doporučuji s ním klidně i experimentovat, protože jak jsem již zmínil (a to bych ještě jednou rád zdůraznil): honba za věrnými barvami je někdy zcela zbytečná a lidé často mnohem víc ocení kreativitu před strojovou dokonalostí.