Mírně pokročilí
Letní semestr 2018/19
1 Hodina
7 tipů pro spolehlivé ostření
Používejte konkrétní ostřící body
Nepoužívejte automatický výběr ostřících bodů. Zejména pokud fotíte při nízké hloubce ostrosti (např. máte na zrcadlovce nasazený pevný světelný objektiv), tak je manuální výběr ostřícího bodu tou správnou cestou.
U zrcadlovky raději jen křížové body
Digitální zrcadlovky, které mají autofokus založený většinou na fázové detekci, mívají různé druhy ostřících bodů:
obyčejné,
křížové.
Ostřete na kontrastní místa
Ať už máte obyčejný kompakt nebo profi zrcadlovku, tak je velmi důležité ostřit na kontrastní místa. Neostřete na jednolité plochy, jako například vodní hladina, obloha nebo bílé prostěradlo.
Po zaostření se nepohybujte
Jakmile namáčknete spoušť a fotoaparát zaostří, tak v tu chvíli uzamkne autofokus.
Vyberte si správný režim autofokusu
Při focení statických scén je lepší si vybrat autofokus jednotlivý - tedy takový, který se po zaostření zamkne a již nepřeostřuje.
Pozor na dostatek světla
Autofokus může být velmi nevyzpytatelný, pokud budete fotit v horším světle. Tj. v prostředí, kde bude světla velmi málo.
Světelné objektivy pomohou
Nemusíte nutně fotit při cloně f/1.4, abyste plně využili potenciál svého světelného objektivu.
Sraz Ústecké podzemí
Fotoalbum
Naše fotoalbum digitální fotografie
digivek.zonerama.com
přihlášení na stránkách www.zonerama.com
Sylabus pro čtvrtý semestr obecně
2 Hodina
Je lepší fotografovat do formátu RAW nebo JPEG?
JPEG
Výhody
- Formát, který je vhodný k rychlému sdílení na internetu.
- Má menší datovou velikost souboru, takže se vám jich na paměťovou kartu nebo disk počítače vejde více.
- Snímky jsou už zpracované procesorem fotoaparátu, zaostřené a s eliminovaným šumem, už je tedy nemusíte upravovat. To však může být v některých případech nevýhoda.
Nevýhody
- Ve fotoaparátu dochází k automatické úpravě snímku. Navíc každou další úpravou v počítači a znovuuložením souboru ztrácíte kvalitu fotografie. JPEG je totiž formát komprimovaný, a při každém ukládání se komprimace přepočítává znovu.
RAW
Pro zjednodušení jej můžeme nazvat digitálním negativem. Na první pohled fotografie exponovaná do RAWu vypadá obyčejněji než snímek pořízený do JPEG. Je tak nějak méně barevná a nedoostřená. Proč? Protože RAW je surový materiál, se kterým se bude dále pracovat.
Po úpravě, neboli vyvolání, snímek exportujete do formátu JPEG nebo jiných.
Výhody
- Největší výhodou formátu RAW je, že si snímek dodatečně upravíte v počítači bez ztráty jeho kvality.
- V programech na úpravu fotografií můžete upravit vyvážení bílé barvy (White balance), kontrast, ostrost, barvy, svislice a další nastavení.
- Pokud fotografujete scénu s velkým rozsahem jasů a stínů, například západ slunce, do formátu RAW je fotoaparát schopen zachytit větší dynamický rozsah – rozdíl mezi nejsvětlejší a nejtmavší oblastí na scéně.
- Se snímkem sice musíte dále pracovat v počítači, ale máte možnost větší kreativity.
Nevýhody
- Jedna fotografie pořízená do RAWu je cca 2,5× datově objemnější než v nejkvalitnějším JPEG.
- Na prohlížení RAW musíte mít podporující fotografický prohlížeč a na zpracování program na jejich úpravu. Nejznámější jsou český Zoner Photo Studio, zahraniční Adobe Lightroom nebo Camera RAW v Adobe Photoshop.
Koncovky souboru RAW se u každé značky fotoaparátu liší
Každý z RAW formátů má v názvu souborů svoji příponu, která je u každého výrobce fotoaparátu jiná. Například:
Canon – .crw a .cr2
Nikon – .nef
Fujifilm – .raf
Olympus – .orf
Panasonic – .raw
Nastavení pro dokumentární foto
ISO 800
Priorita clony nastavit nejnížší clonu čas se dopočítá.
Priorita času, nastabit 1/40 clona se dopočítá.
Matrixové měření expozice.
Vyvážení bílé na automatiku,
Pak už jen přepínat mezi prioritou clony a času.
sraz Ústecké muzeum
3 Hodina
Naučte se fotit hrady i moderní budovy: 10 tipů, jak fotit různé druhy architektury
Jak fotit historické budovy? Jednoduše
Katedrály, hrady, zámky a jiné staré stavby vynikají svou majestátností, která odolávala staletím. Nešlápnete vedle, sáhnete-li po kompozičně jednoduché a vyvážené fotografii celku zobrazující budovu v plné její kráse.
Focení moderní architektury: ráj minimalismu
Industriální budovy nabízí struktury a abstrakci
Fotografování dalších typů architektury
Neohlížejte se jen po budovách. Mosty, majáky, památníky, rozhledny
Nezapomeňte na focení interiéru
Když máte budovu nafocenou zvenku, nakoukněte ještě dovnitř. I tam se možná ukrývá něco zajímavého.
Při focení architektury myslete na detaily
Přestože obvykle chcete vyfotit stavbu vcelku, nezapomínejte se poohlédnout také po menších výřezech a detailnějších záběrech.
Naučte se využívat světlo
Práce se světlem je jedním ze základních konstrukčních prvků architektury.
Při fotografování architektury hledejte rytmus
Nikdy neuděláte chybu, pokud se budete držet klasických kompozičních pravidel jako je zlatý řez a pravidlo třetin.
Podívejte se i nahoru a dolů
Jedním z ověřených způsobů, jak vyfotit stavby poutavým způsobem, je využít pohledu shora dolů a naopak.
4 cesty pro získání správné perspektivy
Jedním z nejčastějších problémů při focení architektury jsou sbíhající se vertikální linie staveb.
Vybavení k focení architektury
Pro fotografování architektury existuje mnoho vybavení, které by vám „nemělo” chybět v brašně:
stativ pro focení v noci a za horších světelných podmínek,
širokoúhlé objektivy,
tilt-shift objektivy pro korekci sbíhajících se vertikál,
polarizační filtry pro sytější barvy,
ND filtry pro dlouhé expozice
a spousta dalších věcí.
Sraz Venuše
4 Hodina
Kouzlo dlouhé expozice
Ne vždy je ostrá fotografie tím jediným a správným cílem našeho snažení. Snímky pořízené dlouhou expozicí mají své kouzlo a mnohdy neopakovatelnou atmosféru, která diváka přímo vtahuje do fotografie.
Kdy fotit dlouhým časem
Když se řekne dlouhá expozice, mnoho z vás si jistě vybaví noční snímky zachycující například ohňostroje čí panorama měst. Při pořizování takovýchto fotografií je sice použito dlouhého expozičního času, ovšem neostrost je zde obvykle nežádoucí. Je proto třeba volit čas sice delší, avšak ne příliš dlouhý, aby neostrost nebyla rušivá.
Jak fotit s dlouhým časem
Řešením problému s přílišným množstvím světla je tzv. ND filtr neboli neutrální šedý filtr, který pohlcuje světlo, a tudíž umožňuje použití delších časů i za velmi slunečného dne. Nebojte se však vyzkoušet si delší expozici i bez filtru, pokud totiž nesvítí přímé a ostré sluneční světlo, dostanete se i na delší expoziční časy, při nichž již není problém využívat neostrosti jako výtvarného prvku.
sraz Jezero Milada
5 Hodina
Krajinářská fotografie – 10 RAD PRO FOCENÍ V HORÁCH
Pravidlo č.1: OD TURISTŮ SI RADIT NENECHTE
Pobyt fotografa se v horách ale skládá z přesunu na lokalitu a pak zdlouhavého stání a čekání na světlo.
Pravidlo č.2: CIBULE NEFUNGUJE
abych se při výstupech nepotil, musím do kopců šlapat opravdu na lehko. K tomu mi v létě stačí tričko s krátkým rukávem, v zimě přes něj přehazuji jen rolák s dlouhým rukávem, případně větru odolnou bundu.Na vrcholcích pak nasazuji extrémně teplé péřové oblečení od Sira.
Pravidlo č.3: NOHY MUSÍ BÝT V TEPLE
Pravidlo č.4: NEUTRÁCEJTE ZBYTEČNĚ
existují posezónní výprodeje. Slevy 20-50% jsou v některých měsících zcela běžné a tak si stačí počkat.
Pravidlo č.5: DEJTE NA RADY ZKUŠENÝCH
Pravidlo č.6: BEZ PITÍ A JÍDLA ANI RÁNU
Pravidlo č.7: BUĎTE PŘIPRAVENI PŘENOCOVAT
Pravidlo č.8: OPRAŠTE STARÝ TELEFON
Pravidlo č.8: NIKDY NEVYRÁŽEJTE SAMI
Pravidlo č.9: DEJTE VĚDĚT, KAM JDETE A KDY SE VRÁTÍTE
Pravidlo č.10: JEDINÝ NEBEZPEČNÝ TVOR JSTE VY
Panika zabíjí! Situací, kde se stal díky panice člověk nebezpečný sám sobě, jsem sice zažil nejvíce při potápění, ale nevyhnul jsem se tomu ani na horách.
sraz vyhlídka Skalky
6 Hodina
Základní výbava aneb Šest "S" pro seriózní digitální fotografii
Systémový fotoaparát
Solidní objektiv
Stativ
Systémový blesk
Software
Slušný monitor
Vysoce světelné objektivy
Problémy s nízkou světelností
Za prvé je tu samozřejmě problém, že k senzoru projde málo světla. V šeru si musí vypomáhat zvýšením ISO citlivosti, čímž výrazně přibude šumu. Také obraz v hledáčku je tmavý a i ostřicí senzory mohou tápat.
Druhý „problém“ (resp. vlastnost) málo světelných objektivů je velká hloubka ostrosti. I když perfektně zaostříte na hlavní objekt, pozadí se rozmaže jen napůl a pořád může na snímku vadit. Toto malé rozmazání je někdy výhoda, například v krajinářské fotografii. Naopak třeba u portrétů chceme pozadí potlačit a nechat člověka vyniknout.
Sraz ZOO
7 Hodina
Zoner Photo Studio X: Konečně umí vrstvy, Photoshop už nepotřebujete
Interakce vrstev
čtyři často používané: ztmavit ,násobit, překrýt, měkké světlo
první čtyři ztmaví
Ztmavit - dva pixely porovná a tmavší zobrazí
Násobit - každý kanál porovná násobí dva pixely a vydělí hodnotou stupnice 255
Ztmavit barvy - kontrast barvy na úroveň té tmavší
Lineárně ztmavit - hodnota jasu přechod v jasu
zevětlení
Zesvětlit - dva pixely porovná a světlejší zobrazí
Závoj - podobně jako násobit, řeší doplňek zesvětlení
Zesvětlit barvy - kontrast naopak ve světlé
Lineárně zesvětlit - podobně ale s přechod v jasu
kontrast
Překrýt - podle horní vrstvy aplikuje režim závoj nebo násobit světlá tmavá
Měkké světlo - podle vrchní vrstvy používá ztmavit a zesvětlit jemnější než Překrýt
Tvrdé světlo - tvrdým světlem na snímek
Jasné světlo - změna kontrastu počítá zvýšení kontrast
Lineární světlo - kontrast podle úrovně jasů
Bodové světlo - osvětlení bodovým světlem pokud to bude světlejší barvy se zobrazí tmavší
speciální režimy
Rozdíl - výsledkem je po odečtení absolutní hodnota mezi dvěma vrstvami
Vyloučit - neřeší kontrast podobné jak u rozdílu
Negativ - dělá úpravu do negativu, inverze barvy
Odstín - základní barvy převezme z původní barvy sytost světlost
Sytost - dosytí barvy podle zadání
Barva - výslená barvu, bere světlost ze spodní vrstvy, odstín a sytost z vrchní
Světlost - odstín a sytost zachovává ze spodní vrstvy, světlost bere z vrchní
8 Hodina
Pokročilá Úprava v zoneru pomocí křivek
Zopakujte si úpravy pomocí křivek v Zoneru
Jak se chová křivka do tvaru kloboučku
Jak při nastavení mističky
Zkuste si nastavení esovité křivky
Vyzkoušejte přidání tmavé pomocí křivky ve spodní hranici křivky
To samé u světlé ve vrchní hranici křivky
9 Hodina
Jak fotit děti – nastavení fotoaparátu
Pojďme se podívat, jak nastavit fotoaparát, před tím, než poprvé zmáčknete spoušť.
Priorita clony – Přepněte fotoaparát do režimu priority clony. To se dělá nejčastěji otočným kolečkem, nebo v menu. Toto nastavení umožní kreativně kontrolovat hloubku ostrosti. V praxi to znamená, že můžete ovlivnit, nakolik bude rozmazané pozadí za dítětem. U portrétní fotografie to je základní dovednost.
Pokud fotoaparát nemá možnost nastavení priority clony, nastavte v menu „mód portrét“, nejčastěji označovaný malou hlavičkou. Díky tomu dostanete do fotografie tolik žádané rozmazané pozadí
Nastavte clonu – Než začnete fotit, nastavte clonu na f5.6. Běheme fotografování můžete clonové číslo měnit ale hodnota f5.6 je dobrý základ. Umožní Vám dosáhnout mírně rozostřeného pozadí – tedy pokud ratolest nestojí přímo u zdi (pozadí musí být cca dva metry vzdálené). Pokud pracujete s hlobkou ostrosti, vždy se ujistěte, že fotoaparát ostří na oči dítěte, nikoli na pozadí.
ISO – Hodnota ISO závisí na okolním osvětlení. Nejlepší nastavení je na hodnotu 100, tedy minimum. Této hodnoty se ale daří dosáhnout většinou jen za jasného dne. Pokud je zamračeno, nebo fotíte v místnosti, musíte nastavit ISO vyšší. Pamatujte si, že fotoaparát začíná kolem ISO 800 zanechávat na snímku barevný šum, který není hezký.
Rychlost závěrky – Podívejte se na hodnotu, jakou fotoaparát zvolil. Pokud to je něco kolem 1/200, máte slušnou šanci, na hezké snímky. Pokud dětičky pobíhají všude kolem, je lepší zvolit 1/500, jinak budou na fotce rozmazané. V takových případěch doporučuji volit na fotoaparátu spíše sportovní mód. Vždy je lepší trochu více šumu, než mít rozmazané snímky.
Režim ostření – Nastavte autofokus na jediný bod, na který bude fotoaparát ostřit (uprostřed hledáčku). Není to podmínkou, avšak pokud si ale děti hrají a běhají všude kolem Vás, je lepší ostřit jen do jednoho bodu – na dítě.
RAW - Pokud máte čas a chuť učit se s postprodukčním programem, je RAW dobrá volba. Umožní měnit některá nastavení fotoaparátu až v počítači. Dokáže vcelku obstojně zesvětlit nebo ztmavit fotku či změnit vyvážení bílé. Počítejte ale s tím, že před tím, než fotky zveřejníte, budete si muset s každou cca 5 minut až několik hodin „hrát“ v počítači. RAWy nelze rovnou nahrát na sociální média, nebo je vyvolávat v digilabu.
Blesk / osvětlení – Když používáte externí blesk a fotíte v interiéru, odražte světlo o strop nebo o stěnu. Světlo i stíny budou měkčí a fotografie bude působit vyváženým dojmem. Dle mého názoru je ale lepší využít zdroj světla, ten který máme k dispozici od nepaměti – sluneční svit. Pak si stačí osvojit pojem „magická hodinka“ – cca 1 hodina po východu a cca 1 hodina před západem slunce a máte postaráno o nejkrásnější snímky. Pokud fotografujete proti slunci, nezapomeňte zapnout blesk, který vyplní stíny a nezůstane na fotografii jen silueta dítěte.
Focení v protisvětle
Inspirace pro focení v protisvětle zde
Pro hezčí rozmazání doporučuji nižší clonová čísla, tak aby jsme pozadí pěkně rozmazali.
Přímý zdroj světla dejte trochu do zákrytu.
Prosím o dvě fotografie do Alba na Zoneramě, pozor jste mírně pokročilá skupina
10 Hodina
Používejte polarizační filtr
Jestliže často fotíte krajiny, je polarizační filtr jedním z důležitých doplňků, jehož efekt se na fotografiích okamžitě projeví. Následující řádky vám objasní, na jakém principu funguje a co od něj můžete očekávat. Hodí se totiž nejen na fotografování krajin.
Možná jste už zaslechli, že „polarizák“ (jak se polarizačnímu filtru říká) jakousi magií způsobí zvýšení sytosti barev, jako je vidět na ukázce níže.
Stejná scéna vyfocená objektivem bez filtru (vlevo) a s nasazeným polarizačním filtrem (vpravo). Canon EOS 5D Mark III, Canon EF 70–200 mm F2,8 IS II USM, 1/320 s (vlevo) a 1/80 s (vpravo), F5,6, ISO 400, ohnisko 70 mm. Stejná scéna vyfocená objektivem bez filtru (vlevo) a s nasazeným polarizačním filtrem (vpravo). Canon EOS 5D Mark III, Canon EF 70–200 mm F2,8 IS II USM, 1/320 s (vlevo) a 1/80 s (vpravo), F5,6, ISO 400, ohnisko 70 mm.
Jeho použití ale není tak jednoduché, proto je dobré znát celý princip. Na konci článku budete mít jasnější představu o tom, co se vlastně děje, když máte filtr nasazený, a co od filtru můžete čekat.
Fotíme makro s mezikroužky
Zajímáte se o makro fotografii, ale nemáte specializovaný makro objektiv? Nevadí. V dnešním článku vám ukážeme, jak s velmi malou investicí fotit plnohodnotné kvalitní makro fotografie. A to s pomocí takzvaných mezikroužků. Také pro vás máme mnoho praktických tipů, které vám ušetří hromadu času i nervů. Takže, jak že se dá fotit úžasné makro s mezikroužky? Čtěte dále.
Digitální zrcadlovky a fotoaparáty s výměnnými objektivy zpravidla neumožňují fotit malé detaily. Ne, že by to neuměly samotné fotoaparáty, je to spíše vlastnost výměnných objektivů. Ty prostě často neumožňují zaostřit na dostatečně krátkou vzdálenost, aby se s nimi daly vyfotit nějaké malé detaily. I proto se vyrábí a prodávají takzvané makro objektivy, které umožňují fotit i ty nejmenší detaily. Jenže takové objektivy nebývají zrovna levné, většinou stojí kolem deseti tisíc korun a víc. Je tu ale jiné řešení, mnohem levnější. Takzvané mezikroužky.
Předsádkové čočky
Jako poslední z nejběžnějších pomůcek pro makrofotografii nám zbývá představit předsádkové čočky. Přestože se jedná o velmi známé pomůcky pro makrofotografii, je k nim přistupováno velmi rozpačitě nejen ze strany fotografů, ale i autorů některých článků v odborné literatuře. Nejčastěji je v literatuře označována jako nejlevnější pomůcka pro makrofotografii. I k tomuto tvrzení bych ale přistupoval velmi opatrně...
Co to je?
Předsádková čočka je vlastně spojná čočka, která se šroubuje na na přední stranu objektivu do filtrového závitu. Její velikost (optická mohutnost) se nejčastěji udává v dioptriích. Má za úkol zkrátit předmětovou vzdálenost a tím umožnit snímání ve větším měřítku, než umožňoval původní, samostatně použitý objektiv. Jako u většiny pomůcek pro makrofotografii už tento objektiv nelze zaostřit na nekonečno. Předsádkové čočky se vyrábějí v různém provedení, některé i složené z více (nejčastěji dvou) čoček a někdy i opatřených antireflexní úpravou. Mimo výrobců fotografických objektivů (Canon, Minolta, Nikon, Pentax, Sigma...), kteří nejčastěji přímo doporučují používat určitou předsádkovou čočku se svým konkrétním objektivem (nebo objektivy) je dodávají i další výrobci (Hoya, B+W, Rowi, Hama...).
UV filtr (označovaný též jako Haze)
Úkolem tohoto filtru je omezit průnik ultrafialového záření do objektivu. Jeho použití lze doporučit při focení na prudkém světle, u moře nebo na horách – tam by se totiž mohlo stát, že fotografie bude bez filtru neostrá, jakoby zahalená mlžným modrým oparem.
UV filtr je vlastně čiré sklíčko
Často se také doporučuje používat UV filtr vždy jako ochranu fotoaparátu obecně. Našroubovaný filtr je pak totiž jediným místem, které se dostane do kontaktu s prachem, špínou, ale také všemi možnými „čističi skla“. Zároveň poskytuje jistou ochranu snímači, který je na UV záření extrémně citlivý. V neposlední řadě je nutno uvést, že je mnohem levnější vyhodit filtr v ceně okolo 300 Kč než celý objektiv. Univerzální použití UV filtru může mít ale také stinné stránky. Zejména levnější kousky bez antireflexní úpravy mohou způsobit nežádoucí odlesky uvnitř objektivu. Často je také používání nadbytečné, neboť řada digitálních přístrojů již má UV ochranu vestavěnou (aniž se tato skutečnost udává v manuálech).
Praktické tipy pro fotografování portrétu (1)
Při fotografování portrétu nejde a ni tak o použitou techniku, modelku a už vůbec ne o sexy pózu. Největší roli zde hraje světlo, okolní prostředí, kompozice a to, zda-li umíte ze svého fotoaparátu vyždímat maximum. A právě tomu se budeme věnovat v našem seriálu, ve kterém si ukážeme, jak lze snadno nafotit perfektní portrét. Naučíme se fotit v kvalitním světle, vybrat vhodné prostředí, zajímavě komponovat a nastavit co nejlépe svůj fotoaparát. Nebudou chybět ani tajné tipy a triky, které vám jen tak někdo neprozradí. V dnešním prvním díle si ukážeme, jak nejlépe využít přirozeného světla.
11 Hodina
METODY MĚŘENÍ EXPOZICE
Konstruktéři fotoaparátů jsou si problému se střední šedou vědomi a tak vybavují fotoaparáty dalšími pokročilými metodami jak expozici změřit, doladit či ověřit. Většina fotoaparátů tedy nabízí 3 někdy i 4 metody měření expozice:
Maticové, poměrové, zónové
(Evaluative, Multi-zone, Multi-segment, Matrix - různí výrobci používají různé názvy)
Scéna je rozdělena do několika zón a porovnávána s rozsáhlou databází známých snímků. Na základě nalezené shody je rozhodnuto o nejlepší expozici pro danou scénu. Do úvahy se většinou bere i aktivní zaostřovací bod, který označuje místo s nejdůležitějším obsahem.
Kdy ho použít: V běžné každodenní praxi
Kdy selže: V situacích, kdy nelze předpokládat, že průměrný jas scény je střední šedá. Dále u snímků v protisvětle, silně kontrastních scén a v situacích, kdy požadujeme speciální expoziční záměr (západy slunce, noční snímky atp.).
Celoplošné se zdůrazněných středem (Center-weighted Average)
Podobně jako maticové měření bere do úvahy celou plochu snímku avšak za nejdůležitější část se považuje střed snímku bez ohledu na zaostřovací bod. Okraje snímku tak promluví do expozice mnohem méně významně.
Kdy ho použít: V situacích, kdy chceme řídit expozici podle hlavního objektu, který je jasově blízko středně šedé. To je typické u portrétů zejména v protisvětle nebo v jiných náročných světelných podmínkách. Běžný obličej či pleťová barva obecně je totiž velmi blízko střední šedé a tak se dá k naměření expozice snadno použít.
Kdy selže: Je dost riskantní při reportáži či běžné práci. Silně totiž závisí na jasu místa kde expozici měříte.
Průměrná pleťová barva v černobílém podání je velmi blízko 18% střední šedé. Je tak možné měřit expozici na "pleťovku", v nouzi i na vlastní ruku. Celoplošné měření se zdůrazněným středem je k tomu velmi vhodné.
Středové (Partial)
Vyhodnocuje pouze malou oblast (cca 8% plochy) ve středu snímku bez ohledu na zaostřovací bod.
Kdy ho použít: Výhradně k naměření jasu (EV hodnoty) konkrétního bodu scény.
Kdy selže: Nevhodný pro běžnou práci.
Bodové (Spot)
Vyhodnocuje velmi malou oblast (bod, cca 1-3% plochy) ve středu snímku bez ohledu na zaostřovací bod.
Kdy ho použít: Výhradně k naměření jasu (EV hodnoty) konkrétního bodu scény.
Kdy selže: Nevhodný pro běžnou práci.
REŽIMY OSTŘENÍ
Všechny DSLR umožňují zvolit typicky jeden ze tří ( Canon ze čtyř) zaostřovacích režimů:
Manuální ostření (Manual Focus)
Automatické ostření je vypnuto a ostří se ručně pomocí zaostřovacího kroužku na objektivu.
To je často nezbytné u scén, které jsou obtížné pro automatické ostření - např. v šeru
či tmě, v makrofotografii atp.
AF Single, AF-S, ONE SHOT (různé názvy pro totéž)
V tomto režimu DSLR jednorázově zaostří v okamžiku, kdy je namáčknuta spoušť do poloviny.
Pokud ale otálíte s domáčknutím spouště a předmět se mezitím pohybuje k vám nebo od vás,
tak se "vysune" ze správného zaostření. Tento režim tedy není příliš vhodný na pohybující se
scény.
AF SERVO, Continuous, AF-C, AI SERVO (různé názvy pro totéž)
V tomto režimu DSLR ostří po celou dobu, kdy je namáčknuta spoušť do poloviny. Proto i když
se předmět pohybuje, tak je stále udržován ostrý. Tento režim však o něco více vybíjí baterie
a neumožňuje použít metodu Point-Recompose-shot. Tento režim se také často kombinuje se
sekvenčním snímáním. Pro rychle se pohybující scény má však smysl pouze v případě, že je
objektiv vybaven rychlými ultrazvukovými motory.
AI FOCUS (pouze Canon)
Tento režim nabízí pouze Canon. V tomto režimu si fotoaparát sám vybírá mezi režimem
ONE SHOT a AI SERVO.
RUČNÍ DOOSTŘOVÁNÍ
Čas od času se naskytne potřeba automaticky zaostřit motorem a poté mírně doostřit či doostřovat
ručně – například u makra či sportu. Klasické motory takový luxus obvykle neumožňují, protože to
znamená se „prát“ s motorem, což jej může i poškodit. Je potřeba nejprve přepnout do ručního
ostření (MF, Manual Focus), tím vyřadit motor a následně je možné ostřit ručně.
Na rozdíl od klasických motorů je většina ultrazvukových motorů (ne však zcela všechny) schopna
současného automatického a ručního ostření. Oba pohyby se prostě sčítají a nedochází k žádnému
přetahování. Například Canon značí takovou možnost jako Full Time Manual (FTM) a poskytují to
jen objektivy vybavené ostřením typu USM Ring. Sigma tuto schopnost značí Dual Focus (DF) atd.
OSTŘÍCÍ BODY, AF POINTS
Všechny DSLR umožňují zvolit v hledáčku místo nebo oblast, podle které se zaostřuje.
Výběr se provádí výběrem jednoho nebo více ostřících bodů (AF bodů). Na výběr bývá:
Aktivní jsou všechny AF body
DSLR si sama vybere, podle kterého AF bodu zaostří. To se může podařit jen
jednomu bodu nebo i více bodům. Logicky šance na zaostření stoupá, kontrola
nad výsledkem (zejména při práci s malou hloubkou ostrosti) je však velmi nízká.
Výběr všech bodů lze doporučit v režimu AF SERVO, kdy si DSLR dokáže pohybující
se předmět mezi jednotlivými AF body i předávat.
V režimu AF SERVO je vhodné zvolit všechny AF body. DSLR bude potom automaticky
měnit AF bod nebo i více bodů s cílem udržet ostrý fotografovaný předmět.
Aktivní je jen jeden konkrétní bod
Při této volbě je možné zvolit jeden konkrétní AF bod. Tento bod potom musí při
ostření (namáčknutí spouště) ukazovat na zaostřovaný předmět a navíc na nějakou
jeho hranu. Šance na úspěch klesá, kontrola nad výsledkem však stoupá. Protože
to však velmi omezuje kompozici snímku, používá se pro ostření obvykle metoda
Point-recompose-shot.
Aktivní je skupina bodů
Profesionální DSLR umožňují nastavit i různé skupiny bodů, které se potom zúčastní
ostření. Jednak je možné zapnout okolní body kolem jednoho zvoleného AF bodu,
které potom asistují při ostření, nebo celé předem vybrané skupiny bodů.
12 Hodina
Klid i kontrast ve Fotografii
Kontrast je všeobecně vysvětlován jako vzájemné postavení dvou nebo více rozdílných
kvantit téže kvality. Ve fotografickém snímku se stává významným výrazovým
prostředkem a současně je také jedním ze základních skladebných principů pro
uspořádání prvků v obraze.
Vytvoříme ho nejčastěji dvěma, ale i více prvky, které jsou dostatečně rozdílné. Vneseme
tak do obrazu napětí a konflikt, ale jen za předpokladu, že je dostatečně velký, avšak
kromě kontrastu osvětlení. Měli bychom ho podpořit vhodnou expozicí a rozmístěním
prvků v obrazové scéně.
Snímek pomocí kontrastu oživíme a zatraktivníme. Může být na něm postaven obsah
snímku, může ho spoluvytvářet nebo mít v něm pouze roli pomocnou. V menších rolích
by se kontrast neměl prosazovat samostatně a je třeba s ním pracovat obezřetně. Na
jedné straně by měl být dostatečně velký, aby si ho divák všiml a současně splnil svoji
očekávanou roli v obraze, na druhé straně by neměl rušit obsah snímku, měnit ho nebo
snímek pokazit.
Úprava kontrastu fotografie
Nezapomeňte fotografie , před umístěním na zoneramu upravit.
Úkazali jsme si v zoneru 5 způsobů jak dostat do fotografie potřebný kontrast.
1. pomocí rychlých úprav
2.úpravou křivky
3.úpravou úrovní
4.úpravou pomocí vícenásobného vložení s krytím násobyt a úpravou průhlednosti vrstvy
5.pomocí rychlých filtrů